Petice – Jak budeme přicházet o další stamiliony na vodě


S ohledem na probíhající snahu zastupitelstva dalších deset let živit zahraniční koncern je potřeba, abychom se jako občané města sjednotili a vyvolali referendum.

Pokud souhlasíte, vytiskněte si prosím níže uvedený podpisových arch, dejte ho podepsat co největšímu počtu občanů města (počítají se jen ti, kteří mají právo v Ostravě volit) a zašlete ho na kteroukoli uvedenou osobu petičního výboru. Potřebujeme minimálně 14 000 podpisů.

Jedná se o naše peníze. Jedná se o zhruba půl miliardu korun z našich kapes, která v letech 2025-2035 odteče pryč z tohoto města.

Noviny Ostravská Radnice jako nástroj propagandy města

Ačkoli jsem na to nejednou upozorňoval, noviny, které vydává ostravský magistrát, nepodávají pravdivý pohled na dění ve městě a vedení radnice (koalice ANO, ODS, KDU-ČSL a PIRÁTI) je používá k manipulaci s veřejností (k ohlupování voličů).

Příklad 1)

Noviny z Listopadu 2019. Článek informuje o novém (pochybném) nařízení města o regulaci reklamy (v některých oblastech města nesmíte mít např. polepenu celou plochu výkladu nebo mít na fasádě reklamní tabule menší než 0,6 m2). Článek (pan primátor) používá mnoho slov jako: “chce chránit, přináší návod, radí, kultivace, děláme maximum”. V článku se ovšem nedočtete celou pravdu a to, že dodržování nařízení bude kontrolovat městská policie, která může ty, co nařízení nedodrží, poslat do správního řízení, ve kterém jim hrozí pokuta až 100 000 korun. Velmi důležitá slova jako “policie, kontrolovat, správní řízení a pokuta až 100 000 korun” v článku nenajdete. To by totiž poškodilo pozitivní dojem z vedení města. Upozornil jsem na to vedení a připoměl, že město má k dispozici seznam všech provozoven a mohlo (mělo) by raději informovat přímo provozovny, aby se případně vyhnuly problémům. Nestalo se tak…


Příklad 2)


Noviny z Listopadu 2021. Město tvrdí, že došlo ke změně zákona o odpadech, což je pravda, a že musí zdražit poplatek za odpad, což není pravda. Město má roční rozpočet ve výši 10-12 mld. korun přičemž zhruba tři čtvrtiny peněz dostává přímo z daní občanů – DPH a daně z příjmu. Najít pár desítek milionů v desetimiliardovém rozpočtu není problém. Problémem je, že vedení města neumí s penězi hospodařit a občané si tak budou muset sáhnou hlouběji do kapsy. Příkladem budiž koncertní hala, která měla stát 1,5 mld. a dnes si na ni město bude muset půjčit 600 mil. korun, protože odhadovaná cena haly je nyní okolo 3 mld. korun. K tomu vedení města na halu odklání i jiné finance, takže si bude muset půjčit dalších 100 mil. na vodovody a kanalizace. Zastupitelé pak v prosinci odsouhlasili zvýšení poplatku za odpad o 45%, hlasoval jsem proti. Mimochodem jsem vedení města připoměl, že zdanění pracujích občanů dosahuje až 65%.


Příklad 3)


Noviny z Února 2022. Článek s názvem “Jak je to s vodou v Ostravě” zdaleka nepodává pravdivý pohled na to, jak to s vodou v Ostravě je. V článku není například uvedeno, že město vlastní jen 40% akcií městských vodáren a kanalizací (Ovak a.s.), a že zbývající akcionáři si jen za roky 2010-2020 odnesli 650 mil. korun. Na můj dotaz proč to není v článku uvedeno (a už vůbec ne tučně), odpověděl primátor, že to jsou veřejně dostupné informace. Na to jsem mu odpověděl, že vše v článku jsou veřejně dostupné informace, že z tohoto pohledu tedy nemuseli vůbec žádný článek psát, a že se jedná o manipulaci. Na to už pan primátor neměl odpověď, protože takto to je. Stejně tak neměl odpověď na otázku, proč ve srovnání měst není například Přerov. Vedení města se snaží udržet výnosný kšeft pro majoritní akcionáře, ačkoli by jim mohlo jednoduchým neprodloužením koncesní smlouvy tento kšeft zrušit a občanům ušetřit okolo 50 milionů ročně. Více jsem o tom hovořil zde.


Napište mi, prosím, co si o tom myslíte do komentářů.

Jak budeme i nadále přicházet o stamiliony na vodném a stočném

Zhlédněte, prosím, sestřih jednání zastupitelstva města Ostravy ze dne 10.11.2021 o tom, zda bude provozovat městské vodárny a kanalizace zcela samostatně, nebo bude zachován stávající model, kdy město má ve vodárnách jen menšinový podíl a stamilióny korun ze zisků odtékají do zahraničí.

Město Ostrava dnes vlastní jen 40,6% akcií Ostravských vodáren a kanalizací (OVak). 50,13% akcií OVak patří francouzské firmě SUEZ. 9,27% vlastní drobní akcionáři. SUEZ a drobní akcionáři si dohromady jen v letech 2010-2020 odnesli na zisku zhruba 650 milionů korun.

V roce 2024 vyprší koncesní smlouva Ovaku a město by mohlo začít provozovat vodárny a kanalizace zcela samostatně. Peníze, které si nyní odnášejí SUEZ a drobní akcionáři, by mohly být investovány do údržby nebo do snížení ceny vody.

Mimoto by město mohlo dostat na údržbu vodovodní a kanalizační sítě dotace z EU. Dnes na ně nemá nárok, protože EU neposkytuje dotace soukromým vodárnám. Díky tomu jsme přišli o další stamilióny nebo dokonce miliardy korun. O to vše jsme pak měli dražší vodu.

Koalice ANO + ODS + KDUČSL + PIRÁTI odhlasovala pokračování tohoto modelu!!!

Koalice uvedla falešné argumenty o tom, že údajně nemáme technologie nebo že náklady by byly příliš vysoké.

Vyloženě pak pan primátor Macura lhal, když uváděl jako špatný příklad plzeňské vodárny. Potom, co plzeňské vodárny získalo 31. 12. 2015 plně do rukou město, narostl vodárnám zisk a na několik let byla dokonce snížena cena vody. Ta v posledních letech roste díky koronavirové krizi, kdy spotřeba vody klesá, ale fixní náklady zůstávají. Vlastnit plně vodárny se vyplatí.

Celý záznam (bod jednání č. 29) je ke zhlédnutí zde: http://bitest.videostream.sk/

Podívejte se, jak hlasovali vaši zastupitelé:
https://www.ostrava.cz/



ŘEŠENÍ:

Neprodlužovat koncesní smlouvu OVaku (= SUEZu) a začít provozovat vodárny a kanalizace zcela samostatně. Počáteční investice zhruba 300 milionů korun se vrátí během několika let a za další desítky let nám vydělá miliardy korun, které můžeme investovat do vodovodní a kanalizační sítě nebo do snížení ceny vody.


Památník veteránům v Londýně, urážka veteránů v Ostravě?

V roce 1923 byl v Londýně, na břehu Temže, dokončen a odhalen památník padlým členům britských Královských vzdušných sil.

Památník tvoří vápencový podstavec o výšce zhruba čtyřpodlažní budovy, který nese bronzovou zeměkouli z níž nad řeku „vzlétá“ působivý, zhruba čtyři metry vysoký, zlatý orel.


Bezpochyby impozantní a důstojný památník, který v člověku vyvolává mnoho pocitů od pýchy nad hrdinstvím a odvahou padlých, přes zármutek nad jejich smrtí, stejně jako víru v lepší budoucnost.

O to smutněji působí památník válečným veteránům, jehož výstavba se připravuje v parku Čs. letců v Ostravě. S přispěním města, kraje a armády byla dána dohromady částka 3,5 mil. Kč. Není to nijak obří částka, ale i za tu by se nepochybně dalo zhotovit v menším měřítku něco podobně pěkného a důstojného jako v Londýně. Nicméně v prosinci roku 2020 rada města schválila architektonické ztvárnění památníku, které v mnohých vzbudilo odmítavé pocity.



Hodnocení tohoto památníku z úst náměstkyně Zuzany Bajgarové, že: „Je realistický, obsažný, a přitom příjemně lehký. Působí dynamicky a nadčasově.“, nepřesvědčilo mne ani mnoho lidí na internetu. Ti tento návrh komentovali slovy jako „Solidní humus“, „Nakopal bych je do …“, či „To nejsou levné prolízačky pro děcka?“

Dovolil jsem si na to poukázat při jednání zastupitelstva dne 27.1.2021 a pár těchto komentářů jsem uvedl. Pan primátor se to snažil obhajovat tím, že si prý vybírám jen některé komentáře, že návrh vybrala porota, a že je to nejlepší způsob výběru, odborný, bezkorupční… Ale upřímně… vůbec mě nepřesvědčil.

Vedení města očividně nemá žádný estetický koncept, obzvláště pak pro historické centrum města, jehož architekturu novými budovami systematicky ničí. Vedení města se ztrácí v tom, co je pěkné, co je nepěkné, a co je přímo nedůstojné. Ve svém projevu jsem se ve slušnosti snažil zastupitelstvu sdělit, že takto je to špatně. Nicméně jsem tím dosáhl pouze toho, že mě zase o něco více nemají rádi 🙂

Co si o tomto památníku myslíte vy? Napište mi, prosím, do komentářů.

8% rozlohy Ostravy tvoří brownfieldy, město však likviduje zemědělskou půdu

V podkladech k jednání zastupitelstva města konaného dne 27.1.2021 jsem se dočetl zajímavou informaci. 8% rozlohy města Ostravy tvoří brownfieldy.

Dle wikipedie je brownfield pozemek, objekt či areál, který je nedostatečně využívaný, zanedbaný, případně kontaminovaný a vzniká jako pozůstatek průmyslové či jiné aktivity. Může se jednat o budovy, komplexy budov nebo jen o plochy bez budov.

Dle wikipedie je rozloha města Ostravy 214,2 km². Osm procent tedy odpovídá ploše 17 km²!

Proto mě neustále překvapuje, když vidím, jak se v okolí Ostravy zastavuje úrodná zemědělská půda obřími halami, jako například v Porubě. Hlavně ovšem město likviduje zemědělskou půdu v Mošnově. Potom, co Ostravě jako bývalému krajskému městu připadly pozemky bývalého vojenského areálu Mošnov, rozhodla se z nich udělat průmyslovou zónu (o velikosti okolo 200 hektarů). Cenná zemědělská půda je tak systematicky zastavována průmyslovými halami.

Pozemky jsou mimoto prodávány za kolikrát směšné ceny na základě smluv o smlouvách budoucích, např. za 485 kč/m2 (bod 16 zastupitelstva konaného 8.12.2021). Srovnejte si to prosím s cenou stavebních pozemků k bydlení!


Pro úplnost dodejme, že město ani neví, zda touto průmyslovou zónou vytváří pracovní místa pro občany Ostravy, nebo pro okolí Mošnova a Příboru či pro zahraniční pracovníky. Firmy nemají povinnost městu sdělovat, koho zaměstnávají.

Aby toho nebylo málo, všechny strany, které se podílejí na vedení radnice (ANO, ODS, KDU-ČSL a PIRÁTI) ve svých programech deklarují, že budou zemědělskou půdu chránit, obzvláště pak proti zástavbě výrobními halami.

Znehodnocená půda, která by se měla využít, leží často nepovšimnuta, zatímco zemědělská půda, která by se měla chránit, je ničena…

Město v případě Mošnova jedná ve všech ohledech mimo zdravý rozum.

Napište mi, prosím, do komentářů, co si o tomto problému myslíte vy.

Pro zvětšení klikněte na obrázek pravým tlačítkem a zvolte možnost zobrazit obrázek.

Mošnovské monstrum schváleno

Na minulém jednání zastupitelstva města Ostravy jsem hned u několika bodů jako jediný ze všech zastupitelů hlasoval proti a nebylo to poprvé.

Jako jediný jsem opět hlasoval proti prodeji pozemků v průmyslové zóně Mošnov. Pokud pominu, že jde o ničení zemědělské půdy (zatímco v Ostravě leží desítky či stovky hektarů znehodnocených ploch po průmyslu) a vytváření pracovních míst mimo Ostravu (ani nevíme přesně pro koho), tak se z mého pohledu podařilo situaci dále zhoršit. Na prodaných pozemcích nevznikne moderní průmyslový areál 21. století, kterým bychom se mohli chlubit – architektura na úrovni prolínající se se zelení… Vnikne jedna gigantická hala o rozměrech 180×640 metrů, která s přilehlými asfaltovými plochami zabere plochu 26 hektarů. Nedaleký letištní hangár na opravu letadel, který je obří, vypadá ve srovnání s touto halou jako zahradní domeček. Argumentoval jsem (v rámci péče o krajinu) pro raději více menších hal a třeba slevu z kupní ceny (280 mil. Kč.), výměnou za větší zazelenění (stěn stálezeleným břečťanem a k tomu i střech). Pirátské straně jsem připomenul, že mají v programu větu: „Zastavíme velkoplošné betonování a asfaltování půdy.“ To je ovšem nijak neodradilo.

Vzhled budoucí haly.


Jako jediný jsem byl proti zrušení vozovny tramvají v Porubě a jejímu přemístění do Martinova. Jen přesunutí stávající stanice autobusů do Martinova, které se schvalovalo jako jeden z prvních kroků (memorandum), bude stát 384 mil. Kč! Přesunutí celé vozovny a sanace území pak bude stát kolik? K miliardě? Nebo víc? To přesně asi nikdo neví. Vznikne volná plocha o velikosti 20 000 m2, kde chtějí zastupitelé vybudovat novou čtvrť. Můj argument je jednoduchý: jestli vzniklou plochu prodá město developerům za řekněme 5 000 kč za m2, tak vydělá 100 mil. Kč. Z mého pohledu naprosto nesmyslná investice – nejen s ohledem na dnešní hospodářskou situaci. Obvod Poruba není schopen zajistit ani základní potřeby jako je dostatek parkovacích míst a městská policie běžně okolo půlnoci rozdává pokuty, protože není kde parkovat. Ne megalomanské ztrátové projekty, ale levné fungující město má být prioritou (nepotřebujeme např. prostředníky v distribuci vody, kteří si ročně odvezou desítky milionů korun do zahraničí a je ukázkou politické kultury v Ostravě, že stále ještě lijeme splašky do vodních toků – aktuálně prý na 25 místech).

Vozovna tramvají a stanice autobusů Poruba – zamýšlená plocha pro novou čtvrť. Na severní hraně pozemku jsou nyní umístěny garáže, s jejichž výkupem lze očekávat potíže.


Jako jediný jsem hlasoval proti rekonstrukci zastávky důl Odra v Přívoze (proti počátečnímu výkupu pozemků). Už na semináři k rozpočtu jsem argumentoval, že taková investice (45 mil. Kč), obzvláště s ohledem na aktuální hospodářkou situaci, nemá prioritu a doporučil jsem peníze raději investovat do podpory podnikatelů (to je nyní priorita). Nebyl jsem vyslyšen.

Napište mi prosím do komentářů, co si o těchto tématech myslíte vy. Děkuji

Jak je to aktuálně s prodloužením tramvajové trati na 7. a 8. obvod


Plán dopravní obslužnosti města na roky 2021 – 2025, který se bude schvalovat na jednání konaném tento pátek 11.12.2020, uvádí k tomuto tématu následující:

Před pár lety se ještě hovořilo o částce 1,25 mld. Kč, nyní už je to dvojnásobek. Naštěstí to zaplatí z větší části EU (tam naštěstí rostou peníze na stromě, ale raději se nedívejte, jak rostou státní dluhy největších přispěvatelů do EU).

Trasa nové tramvajové trati

Přestupní uzel Opavská.

Napište mi, prosím, do komentářů, jaký je váš aktuální názor na tento projekt. Děkuji

Jste pro mošnovské monstrum?

Zítra (v pátek 11.12.2020) bude zastupitelstvo města Ostravy schvalovat prodej pozemku a výstavbu obří haly v Mošnově. Rozměry haly budou 180 x 640 m a okolo budou navazovat další hektary asfaltových ploch.

Stávající hangár pro opravy letadel v pozadí (s klenutou střechou), který je ve skutečnosti obří, vypadá ve srovnání s novou halou jako zahradní domeček.

Vize připravená ke schválení a realizaci.
Vize areálu prezentovaná v první polovině roku na jednání Komise pro strategický rozvoj kraje.

Proč vůbec Ostrava prodává a schvaluje něco, co je za hranicemi města?

Celé to má dlouhou historii. Z úst vedoucího odboru strategického rozvoje pana Ing. Paličky je historie zhruba následující: Kdysi byly plochy okolo letiště v Mošnově v majetku kraje a měli tam základnu vojáci, potom, někdy okolo roku 2000, připadly tyto pozemky Ostravě jako krajskému městu. Pak, když do kraje chtěl přijít Hyundai, se z nich udělala průmyslová zona. Hyundai nakonec šel do Nošovic. Od té doby se tam nastavěly nějaké haly, nejčastěji s výrobou pro automobilový průmysl, a teď je vizí města a kraje zastavět všechny tyto plochy a vybudovat zde překladiště spojující vlakovou, leteckou a automobilovou dopravu.

Jiný pohled z vizualizace. Vzrostlé stromy okolo haly dlouho nebudou, pokud se bude nějakou výsadbou nový majitel vůbec zatěžovat. Modrá jezírka, která jsou nádržemi na dešťovou vodu, s jistotou takto modrá nebudou a voda v nich bude spíše výjimečně…

Osobně jsem nikdy pro tento projekt nehlasoval, protože se jedná o zástavbu orné půdu, kterou bychom měli chránit. Průmyslové haly jako tato, by měly být umísťovány na brownfieldech (bývalých průmyslových plochách – často znečištěných).

Další otázkou je, zda a jak chceme pečovat o naši krajinu. Jestli chceme raději více menších objektů oddělených zelení (a třeba se zelenými střechami), nebo jestli chceme rozpálené obří betonové a asfaltové plochy.

Povolili by výstavbu takové haly ve své zemi třeba Švýcaři?

Samozřejmě, všichni politici vám budou tvrdit, že chtějí ochranu zemědělské půdy. V reálu to však vypadá jinak. Proti tomuto projektu hlasuji pravidelně sám. Zatímco členové koalice ANO+ODS+PIRÁTI+KDUČSL a ostatní zastoupené strany hlasují pro.

Z programu České pirátské strany.


Pokud s touto halou jako občané nesouhlasíte, máte možnost se vyjádřit přímo na zastupitelstvu. Před jednáním je nutno se přihlásit do diskuze. Jednání zastupitelstva probíhá v budově magistrátu a začíná v 9:00. Více materiálů k této hale ke stažení najdete zde. Občané mohou vystoupit v čase mezi 11:30-12:00 nebo k danému bodu. Ten se bude projednávat s největší pravděpodobností až v bloku po 12:00.

NE nové administrativní a bytové budově v centru města

Město schvaluje návrh na vybudování nové budovy na křižovatce ulic Nádražní a Českobratrské v centru města. Navrhovaný vzhled budovy je tento:


Podporuji myšlenku využít tuto plochu pro výstavbu kanceláří a bydlení, nicméně jsem na Komisi pro strategický rozvoj hlasoval proti a to z těchto důvodů:

Navrhovaná budova architektonicky ani náznakem nenavazuje na dochovanou historickou zástavbu ulice Nádražní, kterou považuji za poměrně vkusnou a cennou.


Navrhovaná budova naopak architektonicky navazuje na budovu konzervatoře, kterou považuji za nevkusnou a nepovedenou.


Tento objekt přispěje k dalšímu roztříštění architektury centra města, která se nese v historickém duchu. Doporučuji přepracování architektonického záměru. Architektonické ztvárnění budovy v této lokalitě by mělo vycházet z architektury přelomu 19. a 20. století, adaptované na dnešní potřeby – podzemní/přízemní parkování, větší okna atd. Klasickým problémem dnešní architektury i této navrhované budovy je, že postrádá symetrii a zdobnost.

Vzorem by mohla být třeba tato budova: 20th Street and Broadway, New York City, zdroj: alamy.com



Regulace reklamy v kostce

Regulace reklamy byla zavedena nařízením města č. 11/2019. Platit začala od 1.1.2020

Kde nařízení platí? Mapu najdete na zde.

Jak reklamní značení vaší provozovny upravit? Manuál najdete zde.

Do kdy musíte reklamní značení upravit? Z důvodu koronavirové krize byl v červnu 2020 termín posunut do konce roku 2021.

Co vám hrozí? Stav reklamy bude kontrolovat městská policie. V případě pochybení bude případ předán do správního řízení, ve kterém dotčenému subjektu hrozí pokuta až 100 000 Kč.

Kolik můžete získat na dotaci? Město vám přispěje až 70% z uznatelných nákladů, nejvíce však 30 000 Kč.

Kde a do kdy můžete požádat o dotaci? Možnost požádat o dotaci byla prodloužena do konce roku 2020. Podmínky a žádost najdete na stránkách města zde.

Pokud si ani tak nevíte rady, zavolejte na uvedený tel: 599 456 789 popř. na Odbor územního plánování a stavebního řádu tel: 599 443 182.