Památník veteránům v Londýně, urážka veteránů v Ostravě?

V roce 1923 byl v Londýně, na břehu Temže, dokončen a odhalen památník padlým členům britských Královských vzdušných sil.

Památník tvoří vápencový podstavec o výšce zhruba čtyřpodlažní budovy, který nese bronzovou zeměkouli z níž nad řeku „vzlétá“ působivý, zhruba čtyři metry vysoký, zlatý orel.


Bezpochyby impozantní a důstojný památník, který v člověku vyvolává mnoho pocitů od pýchy nad hrdinstvím a odvahou padlých, přes zármutek nad jejich smrtí, stejně jako víru v lepší budoucnost.

O to smutněji působí památník válečným veteránům, jehož výstavba se připravuje v parku Čs. letců v Ostravě. S přispěním města, kraje a armády byla dána dohromady částka 3,5 mil. Kč. Není to nijak obří částka, ale i za tu by se nepochybně dalo zhotovit v menším měřítku něco podobně pěkného a důstojného jako v Londýně. Nicméně v prosinci roku 2020 rada města schválila architektonické ztvárnění památníku, které v mnohých vzbudilo odmítavé pocity.



Hodnocení tohoto památníku z úst náměstkyně Zuzany Bajgarové, že: „Je realistický, obsažný, a přitom příjemně lehký. Působí dynamicky a nadčasově.“, nepřesvědčilo mne ani mnoho lidí na internetu. Ti tento návrh komentovali slovy jako „Solidní humus“, „Nakopal bych je do …“, či „To nejsou levné prolízačky pro děcka?“

Dovolil jsem si na to poukázat při jednání zastupitelstva dne 27.1.2021 a pár těchto komentářů jsem uvedl. Pan primátor se to snažil obhajovat tím, že si prý vybírám jen některé komentáře, že návrh vybrala porota, a že je to nejlepší způsob výběru, odborný, bezkorupční… Ale upřímně… vůbec mě nepřesvědčil.

Vedení města očividně nemá žádný estetický koncept, obzvláště pak pro historické centrum města, jehož architekturu novými budovami systematicky ničí. Vedení města se ztrácí v tom, co je pěkné, co je nepěkné, a co je přímo nedůstojné. Ve svém projevu jsem se ve slušnosti snažil zastupitelstvu sdělit, že takto je to špatně. Nicméně jsem tím dosáhl pouze toho, že mě zase o něco více nemají rádi 🙂

Co si o tomto památníku myslíte vy? Napište mi, prosím, do komentářů.

8% rozlohy města Ostravy tvoří brownfieldy

V podkladech k jednání zastupitelstva města konaného dne 27.1.2021 jsem se dočetl zajímavou informaci. 8% rozlohy města Ostravy tvoří brownfieldy.

Dle wikipedie je brownfield pozemek, objekt či areál, který je nedostatečně využívaný, zanedbaný, případně kontaminovaný a vzniká jako pozůstatek průmyslové či jiné aktivity. Může se jednat o budovy, komplexy budov nebo jen o plochy bez budov.

Dle wikipedie je rozloha města Ostravy 214,2 km². Osm procent tedy odpovídá ploše 17 km²!

Proto mě neustále překvapuje, když vidím, jak se v okolí Ostravy zastavuje úrodná zemědělská půda obřími halami, jako například v Porubě.

Znehodnocená půda, která by se měla využít, leží často nepovšimnuta, zatímco zemědělská půda, která by se měla chránit, je ničena…

Napište mi, prosím, do komentářů, co si o tomto problému myslíte vy.

Pro zvětšení klikněte na obrázek pravým tlačítkem a zvolte možnost zobrazit obrázek.

Mošnovské monstrum schváleno

Na minulém jednání zastupitelstva města Ostravy jsem hned u několika bodů jako jediný ze všech zastupitelů hlasoval proti a nebylo to poprvé.

Jako jediný jsem opět hlasoval proti prodeji pozemků v průmyslové zóně Mošnov. Pokud pominu, že jde o ničení zemědělské půdy (zatímco v Ostravě leží desítky či stovky hektarů znehodnocených ploch po průmyslu) a vytváření pracovních míst mimo Ostravu (ani nevíme přesně pro koho), tak se z mého pohledu podařilo situaci dále zhoršit. Na prodaných pozemcích nevznikne moderní průmyslový areál 21. století, kterým bychom se mohli chlubit – architektura na úrovni prolínající se se zelení… Vnikne jedna gigantická hala o rozměrech 180×640 metrů, která s přilehlými asfaltovými plochami zabere plochu 26 hektarů. Nedaleký letištní hangár na opravu letadel, který je obří, vypadá ve srovnání s touto halou jako zahradní domeček. Argumentoval jsem (v rámci péče o krajinu) pro raději více menších hal a třeba slevu z kupní ceny (280 mil. Kč.), výměnou za větší zazelenění (stěn stálezeleným břečťanem a k tomu i střech). Pirátské straně jsem připomenul, že mají v programu větu: „Zastavíme velkoplošné betonování a asfaltování půdy.“ To je ovšem nijak neodradilo.

Vzhled budoucí haly.


Jako jediný jsem byl proti zrušení vozovny tramvají v Porubě a jejímu přemístění do Martinova. Jen přesunutí stávající stanice autobusů do Martinova, které se schvalovalo jako jeden z prvních kroků (memorandum), bude stát 384 mil. Kč! Přesunutí celé vozovny a sanace území pak bude stát kolik? K miliardě? Nebo víc? To přesně asi nikdo neví. Vznikne volná plocha o velikosti 20 000 m2, kde chtějí zastupitelé vybudovat novou čtvrť. Můj argument je jednoduchý: jestli vzniklou plochu prodá město developerům za řekněme 5 000 kč za m2, tak vydělá 100 mil. Kč. Z mého pohledu naprosto nesmyslná investice – nejen s ohledem na dnešní hospodářskou situaci. Obvod Poruba není schopen zajistit ani základní potřeby jako je dostatek parkovacích míst a městská policie běžně okolo půlnoci rozdává pokuty, protože není kde parkovat. Ne megalomanské ztrátové projekty, ale levné fungující město má být prioritou (nepotřebujeme např. prostředníky v distribuci vody, kteří si ročně odvezou desítky milionů korun do zahraničí a je ukázkou politické kultury v Ostravě, že stále ještě lijeme splašky do vodních toků – aktuálně prý na 25 místech).

Vozovna tramvají a stanice autobusů Poruba – zamýšlená plocha pro novou čtvrť. Na severní hraně pozemku jsou nyní umístěny garáže, s jejichž výkupem lze očekávat potíže.


Jako jediný jsem hlasoval proti rekonstrukci zastávky důl Odra v Přívoze (proti počátečnímu výkupu pozemků). Už na semináři k rozpočtu jsem argumentoval, že taková investice (45 mil. Kč), obzvláště s ohledem na aktuální hospodářkou situaci, nemá prioritu a doporučil jsem peníze raději investovat do podpory podnikatelů (to je nyní priorita). Nebyl jsem vyslyšen.

Napište mi prosím do komentářů, co si o těchto tématech myslíte vy. Děkuji

Jak je to aktuálně s prodloužením tramvajové trati na 7. a 8. obvod


Plán dopravní obslužnosti města na roky 2021 – 2025, který se bude schvalovat na jednání konaném tento pátek 11.12.2020, uvádí k tomuto tématu následující:

Před pár lety se ještě hovořilo o částce 1,25 mld. Kč, nyní už je to dvojnásobek. Naštěstí to zaplatí z větší části EU (tam naštěstí rostou peníze na stromě, ale raději se nedívejte, jak rostou státní dluhy největších přispěvatelů do EU).

Trasa nové tramvajové trati

Přestupní uzel Opavská.

Napište mi, prosím, do komentářů, jaký je váš aktuální názor na tento projekt. Děkuji

Jste pro mošnovské monstrum?

Zítra (v pátek 11.12.2020) bude zastupitelstvo města Ostravy schvalovat prodej pozemku a výstavbu obří haly v Mošnově. Rozměry haly budou 180 x 640 m a okolo budou navazovat další hektary asfaltových ploch.

Stávající hangár pro opravy letadel v pozadí (s klenutou střechou), který je ve skutečnosti obří, vypadá ve srovnání s novou halou jako zahradní domeček.

Vize připravená ke schválení a realizaci.
Vize areálu prezentovaná v první polovině roku na jednání Komise pro strategický rozvoj kraje.

Proč vůbec Ostrava prodává a schvaluje něco, co je za hranicemi města?

Celé to má dlouhou historii. Z úst vedoucího odboru strategického rozvoje pana Ing. Paličky je historie zhruba následující: Kdysi byly plochy okolo letiště v Mošnově v majetku kraje a měli tam základnu vojáci, potom, někdy okolo roku 2000, připadly tyto pozemky Ostravě jako krajskému městu. Pak, když do kraje chtěl přijít Hyundai, se z nich udělala průmyslová zona. Hyundai nakonec šel do Nošovic. Od té doby se tam nastavěly nějaké haly, nejčastěji s výrobou pro automobilový průmysl, a teď je vizí města a kraje zastavět všechny tyto plochy a vybudovat zde překladiště spojující vlakovou, leteckou a automobilovou dopravu.

Jiný pohled z vizualizace. Vzrostlé stromy okolo haly dlouho nebudou, pokud se bude nějakou výsadbou nový majitel vůbec zatěžovat. Modrá jezírka, která jsou nádržemi na dešťovou vodu, s jistotou takto modrá nebudou a voda v nich bude spíše výjimečně…

Osobně jsem nikdy pro tento projekt nehlasoval, protože se jedná o zástavbu orné půdu, kterou bychom měli chránit. Průmyslové haly jako tato, by měly být umísťovány na brownfieldech (bývalých průmyslových plochách – často znečištěných).

Další otázkou je, zda a jak chceme pečovat o naši krajinu. Jestli chceme raději více menších objektů oddělených zelení (a třeba se zelenými střechami), nebo jestli chceme rozpálené obří betonové a asfaltové plochy.

Povolili by výstavbu takové haly ve své zemi třeba Švýcaři?

Samozřejmě, všichni politici vám budou tvrdit, že chtějí ochranu zemědělské půdy. V reálu to však vypadá jinak. Proti tomuto projektu hlasuji pravidelně sám. Zatímco členové koalice ANO+ODS+PIRÁTI+KDUČSL a ostatní zastoupené strany hlasují pro.

Z programu České pirátské strany.


Pokud s touto halou jako občané nesouhlasíte, máte možnost se vyjádřit přímo na zastupitelstvu. Před jednáním je nutno se přihlásit do diskuze. Jednání zastupitelstva probíhá v budově magistrátu a začíná v 9:00. Více materiálů k této hale ke stažení najdete zde. Občané mohou vystoupit v čase mezi 11:30-12:00 nebo k danému bodu. Ten se bude projednávat s největší pravděpodobností až v bloku po 12:00.

NE nové administrativní a bytové budově v centru města

Město schvaluje návrh na vybudování nové budovy na křižovatce ulic Nádražní a Českobratrské v centru města. Navrhovaný vzhled budovy je tento:


Podporuji myšlenku využít tuto plochu pro výstavbu kanceláří a bydlení, nicméně jsem na Komisi pro strategický rozvoj hlasoval proti a to z těchto důvodů:

Navrhovaná budova architektonicky ani náznakem nenavazuje na dochovanou historickou zástavbu ulice Nádražní, kterou považuji za poměrně vkusnou a cennou.


Navrhovaná budova naopak architektonicky navazuje na budovu konzervatoře, kterou považuji za nevkusnou a nepovedenou.


Tento objekt přispěje k dalšímu roztříštění architektury centra města, která se nese v historickém duchu. Doporučuji přepracování architektonického záměru. Architektonické ztvárnění budovy v této lokalitě by mělo vycházet z architektury přelomu 19. a 20. století, adaptované na dnešní potřeby – podzemní/přízemní parkování, větší okna atd. Klasickým problémem dnešní architektury i této navrhované budovy je, že postrádá symetrii a zdobnost.

Vzorem by mohla být třeba tato budova: 20th Street and Broadway, New York City, zdroj: alamy.com



Regulace reklamy v kostce

Regulace reklamy byla zavedena nařízením města č. 11/2019. Platit začala od 1.1.2020

Kde nařízení platí? Mapu najdete na zde.

Jak reklamní značení vaší provozovny upravit? Manuál najdete zde.

Do kdy musíte reklamní značení upravit? Z důvodu koronavirové krize byl v červnu 2020 termín posunut do konce roku 2021.

Co vám hrozí? Stav reklamy bude kontrolovat městská policie. V případě pochybení bude případ předán do správního řízení, ve kterém dotčenému subjektu hrozí pokuta až 100 000 Kč.

Kolik můžete získat na dotaci? Město vám přispěje až 70% z uznatelných nákladů, nejvíce však 30 000 Kč.

Kde a do kdy můžete požádat o dotaci? Možnost požádat o dotaci byla prodloužena do konce roku 2020. Podmínky a žádost najdete na stránkách města zde.

Pokud si ani tak nevíte rady, zavolejte na uvedený tel: 599 456 789 popř. na Odbor územního plánování a stavebního řádu tel: 599 443 182.

Uvítací obelisky při vjezdu do města Ostravy – návrh

Na komisi Investiční, architektury a rozvoje města Ostravy se diskutovala možnost obnovy uvítacích symbolů na hlavních dopravních tazích při vjezdu do města. Do budoucna by na jejich konkrétní vzhled mohla být vypsána veřejná soutěž.

Zde je můj návrh.

Černá barva, bílý kůň, mlátek a želízko. To jsou nerozlučné hornické symboly Ostravy. K tomu povedené moderní logo – tři výkřičníky.

Obelisk by mohl mít rozměr 2 metry na šířku a 10 metrů na výšku. Nemusíme se bát ukázat, že jsme jedno z největších měst v ČR.

Ze zadní strany strany pro všechny, kdo opouštějí město, hornický pozdrav Zdař Bůh.

Originální, jednoduché, nepřehlédnutelné… Napište mi, prosím, do komentářů, co si o tomto návrhu myslíte. Děkuji.

Zadluženost města, státu a EU

Víte, jaká je aktuální zadluženost města Ostravy? A co zadluženost naší země nebo dokonce celé EU?

Začněme dluhy města Ostravy. Pro představu si vezměme výstřižek z důvodové zprávy k žádosti městského obvodu Ostravy-Jih o přijetí 30 miliónového dluhu. Po přijetí všech plánovaných dluhů budou město a jeho obvody dlužit v součtu okolo 4,25 mld. Kč.

Příjmy města byly v roce 2019 zhruba 11 mld. Kč. Z toho zhruba 75% tvořily příjmy od státu – podíly z výběru DPH a daní z příjmů fyzických a právnických osob.

Mimochodem, víte že máme jedno z nejvyšších zdanění práce ze zemí OECD? A že naopak jedno z nejnižších zdanění práce z OECD mají Švýcaři? A že Švýcaři mají strop DPH 7,7%?

Jak je na tom aktuálně náš státní dluh?

Státní dluh ČR. Zdroj: tradingeconomics.com


Státní dluh ČR je aktuálně zhruba 1,74 bilionu Kč a plánuje se jeho navýšení o 325 mld. Kč. Jak je na tom celá Evropská unie?

Státní dluhy celé EU. Zdroj: tradingeconomics.com

Státní dluhy v celé EU činí aktuálně 13 bilionů!!! eur, tj. zhruba 325 bilionů korun. To číslo vypadá takto 325 000 000 000 000 Kč. Vzpomeňte si na něj, až se zase bude mluvit o dotacích z EU. EU dotace pro nás znamenají dluhy pro občany ze zbytku EU.

Víte, že pouze 9 států na světě má dnes ústavní povinnost hospodařit s vyrovnaným rozpočtem? Švýcaři jsou jedni z nich.